Bílá vína - technologie:
Sklizeň kvalitních hroznů v co nejpozdějších termínech, při redukované sklizni do max. 1,5kg na keř. Odstopkování hroznů bez mletí (pouze odstopkovač) a okamžité lisování bez naležení a bez jakéhokoliv ošetření na hydrolisu mírným tlakem do 0,3 MPa. Odkalení 8 až 16 hodin, zákvas čistými kulturami kvasinek, řízené kvašení. Čiření pouze bentonitem (potravinářský kaolín), a to již do moštu. První ošetření čistým oxidem siřičitým až po prvním stáčení. Minimální zásahy do vína – pouze stáčení. Zrání v nerezových tancích nebo v sudech barrique. Desková filtrace až před plněním do lahví. Cílem je získání přírodních, intenzivních, plných harmonických vín. Při zrání v barrikových sudech (po dobu nejméně 6 měsíců) vznikají dlouho doznívající vína s jemně kořenitou chutí, kde ovocná chuť je příjemně podtržena vanilkovou až čokoládovou vůní a chutí z barrikového sudu. Pro bílá vína jsou používány sudy firem NADALIE a Merkure (vyráběné přímo pro danou odrůdu), použité dřevo vždy z oblasti Allier.
BÍLÉ ODRŮDY:
Chardonnay – původní odrůda pocházející z Francie, kde pravděpodobně vznikla volným křížením “Rulandského šedého” a odrůdy “Heunisch”. Je rozšířena po celém světě, kde se v současnosti pěstuje asi na 60 tisících hektarech, na Moravě a v Čechách se pěstuje spolu s “Rulandským bílým” od nepaměti. Nyní tvoří 4% veškeré plochy vinic v České republice. Do Státní odrůdové knihy byla zapsána v roce 1987. Odrůda je náročná na výběr stanoviště i na půdu. Vyhovuje jí vysoké vedení s velkou listovou plochou. Poskytuje střední až vysoké výnosy 8 tun až 12 tun na hektar (1,3kg až 2 kg na keř při 6.000 keřích na hektar), a to při cukernatosti až 23 ºNM. Patří mezi nejoblíbenější odrůdy, používá se k výrobě vín moderními i původními technologiemi. Velmi se hodí pro technologii “barrique”, či pro technologii “sur lie”. Poskytuje plná harmonická vína s vyšší intenzitou aromatických látek. Patří k nejčastějším vínům s přívlastkem od kabinetních vín až po bobulové výběry. Při odpovídající redukci hroznů má víno typický tropický charakter s vůní manga, smetany, banánu, ananasu, žlutého melounu, někdy i medu až karamelu.
Muškát moravský – odrůda vzniklá křížením odrůd „Muškát Ottonel“ X „Prachtraube“, byla vyšlechtěna na Šlechtitelské stanici vinařské v Polešovicích Ing. Václavem Křivánkem. Do Státní odrůdové knihy byla zapsána v roce 1987 pod názvem MOPR, v roce 1993 pak byla přejmenována na „Muškát moravský“. Alternativně lze používat oba názvy. Velmi rychle se rozšířila ve vinohradech České republiky – v současné době její podíl dosahuje 1,9% celkové plochy. Průměrný věk vinohradů osázených „Muškátem moravským“ dosahuje 15 let a tato odrůda se tak stala v ČR nejrozšířenějším původním tuzemským novošlechtěncem. Vzhledem k ranému dozrávání není náročná na polohu. Pro dosažení kvalitní suroviny nesmí výnos překročit 10 tun na hektar (1,6 kg na keř při 6.000 keřích na hektar). Vína jsou jemná, muškátová s nižšími kyselinami, avšak vyžadují vysoké umění vinaře jak ve vinici tak ve sklepě.
Rulandské šedé – Pinot gris – odrůda pocházi z Francie, vznikla patrně v Burgundsku jako pupenová mutace v rámci skupiny odrůd „Pinot“. Do Čech se dostala spolu „Rulandským modrým“ již ve 14. století. V Německu ji rozšiřoval obchodník Johan Seger Ruland ze Speyeru, který v roce 1711 našel několik keřů ve zpustlé zahradě ve Falci a odrůda tam i u nás v Česku nese jeho jméno. Toto označení je však nevhodné, neboť odrůda se u nás pěstovala dávno před narozením pana Rulanda. Vhodnější název je „Pinot gris“. V současné době se u nás pěstuje na 4% rozlohy vinic, přičemž porosty této odrůdy s průměrným věkem 9 let patří nejmladším u nás. Do státní odrůdové knihy byla zapsána v roce 1941. Odrůda vyžaduje dobré polohy, extraktivní látky se tvoří zvláště v hlinitých půdách, nesnáší písčité a suché půdy. Výnos je střední 9 až 10 tun na hektar (1,5 až 1,6 kg na keř při 6.000 keřích na hektar). V dobrých polohách dává každoročně surovinu k získání vína s přívlastkem. Poskytuje plná, hebká vína s vysokými extrakty, s pomerančovými tóny ve vůni spojené s dojmy medovosti. Vyžaduje vyzrání alespoň na stupeň pozdního sběru a vyšších kvalitativních stupňů. Ve vínech pak převažuje vyšší obsah alkoholu a glycerolu, který vyrovnává převahu alkoholu nad kyselinami – ty je zapotřebí vždy bedlivě hlídat.
Ryzlink rýnský –odrůda pochází z Německa, pravděpodobně se jedná o křížence odrůdy „Heunisch“ a „Tramín“ z okolí horního toku Rýna. Na území naší republiky byl rozšířen řádem sv. Benedikta v 17. století. Název odrůdy v německém překladu znamená v českém jazyce „sprchávání“. V současné době se podílí 7,5% na ploše všech vinic v České republice. Do Státní odrůdové knihy byla zapsána v roce 1941. Pro dosažení vyšší jakosti potřebuje ty nejlepší polohy na jižních svazích, na půdu má nízké nároky, ale nesnáší vyšší obsah vápna. Poskytuje pravidelné výnosy kolem 10 tun na hektar (1,6 kg na keř při 6.000 keřích na hektar). Je považována za nejkvalitnější odrůdu severních vinařských oblastí. Víno dosahuje vynikající jakosti, pokud jsou hrozny sklizeny na konci října až začátkem listopadu, protože aromatické látky se vyvíjejí při střídání nízkých nočních teplot se slunečnými dny. Při dodržení uvedených postupů poskytuje dlouho doznívající víno s elegantní svěže zralou kyselinkou, ve vůni i chuti lze nalézt jablko, broskev, pomeranč, meruňku, ananas, med, mandle, marcipán, rozinky, minerály a lipový květ. Víno je vhodné k lehkým úpravám masa z drůbeže, k pstruhům a podobným rybám.
Sauvignon (Sauvignon blanc) – odrůda pochází z Francie, pravděpodobně vznikla křížením odrůd „Chenin blanc“ a „Tramín“. Pěstuje se ve většina vinařských zemí světa, ve Francii byla nazývána „Králem vín a vínem králů“. V současné době se podílí 4,7% na celkové ploše vinic v ČR, za posledních 10 let byla tato plocha dvojnásobena. Průměrný věk vinic s touto odrůdou dosahuje nyní 11 let. Do Státní odrůdové knihy byla zapsána v roce 1952. Vyžaduje velmi dobré polohy ve vyšších polohách svahů, chráněných proti mrazům. Vhodné jsou chudší půdy kamenité i písčité, ale ne příliš suché ani podmáčené. Vyhovuje pěstování na vysokém vedení, plodnost je střední a méně pravidelná, pohybuje se mezi 8 až 10 tunami na hektar (1,3 až 1,6 kg na keř při 6.000 keřích na hektar). Patří mezi nejjakostnější vína v severních vinohradnických oblastech. Poskytuje plná vína s typickými broskvově muškátovými aromatickými látkami. V méně příznivých ročnících, při vyšších úrodách vznikají nežádoucí travnaté, kopřivové až paprikové tóny ve vůni i v chuti.
Tramín červený (Tramín) – původ není znám, patrně pochází z Rakouska nebo z Tyrol. Podle posledních výzkumů vznikla tato odrůda volným křížením révy lesní a pak se podílela na vzniku dalších klasických evropských odrůd. Je geneticky nejstarší u nás stále pěstovanou odrůdou révy vinné. Nyní se pěstuje na 3,1% ploch vinic v ČR, průměrný věk vinic přitom činí 15 let. Do Státní odrůdové knihy byla zapsána v roce 1941. Odrůda je velmi náročná na stanoviště, vyžaduje půdy úrodné, hluboké, záhřevné, bez vyššího obsahu vápna. Výnos je poměrně nízký – 4 až 7 tun na hektar (0,7 až 1,2 kg na keř při 6.000 keřích na hektar), obsah cukru přitom činí 20 až 25º NM. Tramín se každoročně podílí více než 1/3 na veškerém objemu vína v jakosti "výběr z hroznů" a je tedy nejčastější odrůdou v ČR, u které se tato kvalita hroznů dosahuje. Může se pěstovat pouze v nejteplejších polohách, je velmi náročná na zelené práce. Při dobře vyzrálých hroznech dává plné, kořenité víno s vůní připomínající čajovou růži, kterou doprovázejí další odstíny vůní, jako skořice, květy pomeranče, citrusové plody, čaj nebo zimolez s příznačnou bohatostí omamující vůně a kořenitosti. Víno mívá hustou až vysoce viskózní strukturu. Vína mají dlouhou dochuť, intenzivní barvu a neslouží k běžnému pití – vyžadují odpovídající rozpoložení mysli a dostatek času k vychutnání všech zážitků, které mohou přinést.
Veltlínské zelené – pochází pravděpodobně z Rakouska, geneticky je velmi podobná odrůdám „Tramín“ a „Červenošpičák“. Nejvíce je rozšířena v Rakousku, kde tvoří 48% ploch vinic. V ČR se podílí na celkové ploše vinic 11% a je zde druhou nejpěstovanější odrůdou révy vinné. Do Státní odrůdové knihy byla zapsána v roce 1941. Kvalitní víno dává pouze ve velmi dobrých polohách, půdy vyhovují hlinité, zejména sprašové s dostatečnou vododržností. Poskytuje vysoké a pravidelné sklizně a příjemné víno, které má jemnou vůni podobnou lipovému květu, chuť slabě hořkomandlovou s příjemnými kyselinkami. Často voní svěžestí, peprnatostí až lehkou vůní doutníku. Je vhodné pro denní stolování a lze je kombinovat s širší škálou pokrmů – mladá vína jsou vhodná ke studeným masům, vyzrálá pak k hovězímu masu a k neutrálním omáčkám.
Červená vína- technologie:
Sklizeň kvalitních a zdravých hroznů v co nejpozdějších termínech, při redukované sklizni, často hluboko pod 1kg na keř. Odstopkování hroznů bez mletí (pouze odstopkovač). Zákvas rmutu čistými kulturami kvasinek. Přidání přírodního taninu (obsažen v bobulích hroznů) do rmutu v dávce do 10g na 1q rmutu.Po ukončení kvašení vždy studená macerace – ležení na slupkách po dobu 40 – 100 dní, bez jakéhokoliv ošetření. Během této studené macerace bez přístupu vzduchu dojde k samovolnému spuštění jablečno-mléčné fermentace (odbourání kyseliny jablečné na kyselinu mléčnou). Po ukončení fermentace lisování na hydrolisu mírným tlakem do 0,2 MPa. Hrubé odkalení do 48 hodin, dokončení jablečno-mléčné fermentace na jemných kalech. Celkové kyseliny vždy po odbourání pod 5 g/litr. První mírné ošetření čistým oxidem siřičitým až po následném stáčení. Minimální zásahy do vína – pouze opakované stáčení - mikrooxidace. Zrání v nerezových tancích nebo v sudech barrique. Většinou zcela bez filtrace nebo mírná desková filtrace až před plněním do lahví. Cílem je získání přírodních, intenzivních, plných harmonických vín, s intenzivní barvou a vysokým množstvím sladkých ovocných taninů. Při zrání v barrikových sudech (po dobu nejméně 12 měsíců) vznikají dlouho doznívající vína s jemně kořenitou chutí, kde ovocná chuť je příjemně podtržena vanilkovou až čokoládovou vůní a chutí z barrikového sudu. Pro červená vína jsou používány sudy firem Mercure (vyráběné přímo pro danou odrůdu), použité dřevo vždy z oblasti Allier.
MODRÉ ODRŮDY:
Cuvée Lueur Rouge, reserva – Vzniká kupáží odrůd Merlot a Cabernetů. Jedná se o vysoce přívlastková vína, která vždy zrají 2 roky v barrikových sudech z francouzského dubu Allier. Scelením vín uvedených odrůd dojde k maximálnímu využití specifických vlastností každé odrůdy. Výsledné víno se vyznačuje jak výraznou, černorybízovou chutí s vůní ostružin až marmelády, tak i jemnými kabernetovými tóny s dobře strukturovanými tříslovinami. Dvouleté zrání v sudech barrique víno doplní chutí i vůní vanilky, kokosu, sladkých taninů, karamelu, pražené kávy či čokolády. Vyrobena je vždy limitovaná šarže o počtu 777 lahví. Vína jsou určena k dlouhodobé archivaci
Cabernet Moravia – je mladá moravská odrůda, vyšlechtil ji Lubomír Glos v roce 1975, člen sdružení vinařů Collegium Vinitorum z Moravské Nové Vsi. Jedná se o křížence odrůd „Zweigeltrebe“ a „Cabernet Franc“ („Cabernet Franc“ je křížencem lesní révy). První úrodu šlechtitel sklidil v roce 1979, díky vlastnostem vybral semenáč M-43, který v roce 1980 poskytl hrozny pro první víno. Odrůda byla uznána a zapsána do Státní odrůdové knihy až v roce 2001 (po 26 letech od 
zahájení šlechtitelských prací). Podílí se 1,1% na celkové ploše vinic v ČR, průměrné stáří vinic je 6 let. Vyžaduje velmi teplé polohy, na půdu nemá zvláštní požadavky, lépe jí vyhovují chudší a sušší stanoviště. Výnos je vysoký, pravidelný, je to plodná, pozdní odrůda, poskytující víno vyšší barevné intenzity a vyššího, jemně kabernetového aroma. Vína s přívlastkem dává pouze z těch nejlepších stanovišť, při významné redukci hroznů. Odrůda poskytuje dlouho doznívající víno s tmavě granátovou barvou, jemnými kabernetovými tóny, s hebkými dobře strukturovanými tříslovinami, s vůní a chutí černého rybízu a s širokou škálou sladkých taninů. Víno je vhodné k masitým jídlům s kořeněnými omáčkami a k tučným sýrům.
Cabernet Sauvignon – pochází z Francie, je to pravděpodobný kříženec „Cabernet Franc“ X „Sauvignon“ („Cabernet Franc“ je křížencem lesní révy). Tato odrůda existovala patrně již v době římské. V polovině 16 století se o její rozšíření v Bordeaux zasloužil kardinál Richelieu. Podílí se 1,3% na celkové ploše vinohradů v ČR. Do Státní odrůdové knihy byla zapsána v roce 1980. Vyžaduje nejlepší polohy v nejteplejších oblastech, upřednostňuje písčité a hlinitopísčité půdu, dobře snáší sucho, ale vyžaduje teplo. Pro pozdní zrání je určena do nejteplejších částí vinařské oblasti Morava. Víno obsahuje hodně červeného barviva a má výraznou odrůdovou chuť. Je vhodné ke zrání v sudech „barrique“. Odrůda poskytuje dlouho doznívající víno s elegantní černo-rybízovou chutí, s vůní tmavých třešní, ostružin, tabáku až zelené papriky, oliv, cedrového dřeva, marmelády, hořké čokolády, eukalyptu až mentolu, s tmavě granátovou barvou až s modrým zábleskem. Víno je vhodné zejména k masitým jídlům, jehněčí pečení, biftekům i ke krůtímu masu nebo k úpravě jídel s kořenitými omáčkami.
Dornfelder – pochází z Německa, vznikl křížením odrůd „Helfensteiner“ X „Heroldrebe“. Odrůda byla vyšlechtěna ve Zkušebním ústavu pro pěstování révy a ovoce ve Weinsbergu. Do Státní odrůdové knih bla zapsána v roce 2004. Je to odrůda poměrně náročná na stanoviště, nesnáší sucho, vyhovují jí vododržné půdy. Je velmi plodná a vyžaduje úměrné zatížení. Víno je výborné kvality, tmavočervené barvy, jemně aromatické vůně a chuti. Ve vůni lze hledat vlašské ořechy. Víno se hodí k těstovinám, plná vína pak k pečeným masům. Většinou je konzumováno jako mladé víno.
Frankovka (Lemberger) – pochází pravděpodobně z Rakouska nebo Chorvatska, vznikl jsko kříženec odrůdy „Heunisch“. Na celkové ploše vinic v ČR se v současné době podílí zhruba 7,2%. Průměrný věk vinic činí 15 let. Je druhou nejrozšířenější modrou odrůdou na Moravě. Do Státní odrůdové knihy byla zapsán v roce 1941. Je to oblíbená odrůda mezi pěstiteli, vhodná k pěstování na štěrkopískových sprašových půdách, na terasách v teplých lokalitách. Výnos je střední, víno je velmi dobré kvality, nižší barvy, s vyšším obsahem tříslovin. V mladém víně převládá travnaté aroma, které se při zrání mění na ostružinové vůně až na vůni skořice. V závislosti na vyzrání hroznů může být Frankovka běžným denním vínem ke svačinám a k celé řadě obvyklých jídel všedního dne. Vína z dobrých ročníků se hodí k pečeným masům, ke zvěřině, ke kachně i k huse, ke guláši, k jídlům z vnitřností, ke kořeněným zeleninovým jídlům, ke zrajícím i bílým sýrům, k těstovinám v kořenité úpravě nebo k některým druhům pizzy.
Merlot – pochází z Francie, přesné křížení není známo. Název pochází z francouzského „kos“ – neboť tito ptáci ji zde velmi vyhledávají – ve Francii je rannou odrůdou a jejich prvním krmivem. Genetický původ poukazuje na křížení s ‚Cabernetem‘. V Česku tvoří 0,5% plochy vinic, věk porostů velmi nízký. Do Státní odrůdové knihy byly zapsána v roce 2001. Vyžaduje nejlepší a nejteplejší polohy. Na půdu nemá zvláštní požadavky. Je to velmi oblíbená odrůda, běžně dosahuje cukernatosti 22 ºNM při průměrném výnosu 10 tun na hektar (1,7 kg na keř při 6.000 keřích na hektar). Vína jsou rubínové až tmavě granátové barvy v závislosti na velikosti sklizně, vůně přezrálého černého rybízu až josty. Ve vůni a chuti lze hledat černé třešně, švestky, kompot, fíky, růže až tabák, lanýže, kávu, čokoládu nebo i hutné ovocné koláče. Vína se dají pít samostatná, bez doprovodu jídel. Podávají se k různým jemným paštikám, k srnčímu nebo jelenímu ragů, k telecím ledvinkám, k pokrmům s výraznou chutí rajčat, k pokrmům z pernaté zvěře nebo k ementálový sýrům.
Modrý Portugal (Blauer Portugieser) – původ není jednoznačný, v roce 1772 měl být převezen rakouským velvyslancem hrabětem Friče z Portugalska do Rakouska. Od konce 18. století se pěstuje také na Moravě a v Čechách. Dnes tvoří 3,7% plochy vinic v ČR. Průměrný věk porostů je 20 let. Do Státní odrůdové knihy byla zapsána v roce 1941. Má nízké nároky na polohu i na půdu, dobře snáší sucho. Výnos je vysoký, pravidelný. Víno je lehčího typu, s nižší intenzitou barvy. Mladé víno má jemnou květinovou vůni, která je nesmírně příjemná, pokud je podporována mladistvou harmonií vína. Při zrání vína se často objevují vůně čerstvého sena. Lehká vína této odrůdy se hodí k zahánění žízně při stolování a dají se kombinovat s velkou paletou pokrmů, neboť svým neutrálním dojmem výraz jídel nijak neruší. Víno je vhodné zejména ke zrajícím sýrům, k drůbežímu masu s hutnou úpravou i k těstovinám.
Rulandské modré (Pinot noir) – pochází z Francie, z Burgundska, pravděpodobně kříženec odrůd „Mlynářka“ a „Tramín“ nebo pupenová mutace v rámci skupin odrůd „Pinot“. V ČR se pěstuje na 4% plochy vinic, průměrný věk vinic je 8 let. Do Státní odrůdové knihy byla zapsána v roce 1941. Odrůda má vysoké požadavky na polohu – vyžaduje teplé, štěrkopískové, kypré půdy.Je to jedna z nejlepších moštových odrůd severních vinařských oblastí. Vyrábí se z ní vína nejen červená, ale i růžová nebo klarety. Poskytuje plné jakostní víno, v mládí ostružinové chuti, v plné zralosti sametové, kořenité s hořkomandlovou příchutí. Barva bývá světlejší, bledě rubínová až cihlově červená, zejména u starších vín, s nazlátlým okrajem. Ve vůni a chuti můžeme hledat ostružiny, maliny, jahody, černé třešně, brusinky, ve velmi vyzrálých ročnících až kůži, kouř hořícího čerstvého dřeva, tlející listí, sušené švestky, povidla, hořké mandle až hořkou čokoládu. Vína se podávají v širokých pohárech, aby se hladina vína mohla dobře provzdušnit. Podávají se bez pokrmů, jen k tichému obdivu jejich vůní a skladby a k meditování s přáteli. Při stolování se předkládají k pečeným masům, k jemným úpravám zvěřiny a jiných tmavých mas, k pernaté zvěři, nadívané drůbeži a doporučují se rovněž k pokrmům z hub a k mnoha druhům sýrů. Jsou skvělá také k delšímu posezení s malým zákuskem.
Zweigeltrebe – pochází z Rakouska, vznikl křížením odrůd „Svatovavřinecké“ X „Frankovka“. Odrůdu vyšlechtil ředitel vinařské školy v Klosterneuburgu Dr. Fritz Zweigelt v roce 1922. O její rozšíření se po II. Světové válce zasloužil Dr. Lenz Moser. Dnes se v ČR podílí 4,8% na celkové ploše vinic, průměrný věk vinic je 13 let. Nemá zvláštní nároky na polohu ani na půdu, snáší i vyšší obsah vápna. Je oblíbenou odrůdou pro pěstování v severních vinařských oblastech. Poskytuj víno velmi dobré kvality, typu „Svatovavřineckého“. Při dodržení uvedených pěstitelských a technologických postupů poskytuje dlouho doznívající víno s elegantní ovocně-kořenitou chutí, zejména po ostružinách, višních až višňovém kompotu, při barrikovém zrání pak podtržené vhodným toastováním dřeva sudu. Víno je vhodné zejména k těstovinám, k masitým pokrmům, vydatným sýrům.