Popis vín

Náš sortiment BÍLÝCH ODRŮD:    

Chardonnay – původní odrůda pocházející z Francie, kde pravděpodobně vznikla volným křížením “Rulandského šedého” a odrůdy “Heunisch”. Je rozšířena po celém světě, kde se v současnosti pěstuje asi na 60 tisících hektarech, na Moravě a v Čechách se pěstuje spolu s “Rulandským bílým” od nepaměti. Odrůda je náročná na výběr stanoviště i na půdu. Vyhovuje jí vysoké vedení s velkou listovou plochou. Patří mezi nejoblíbenější odrůdy, používá se k výrobě vín moderními i původními technologiemi. Velmi se hodí pro technologii “barrique”, či pro technologii “sur lie”. Poskytuje plná harmonická vína s vyšší intenzitou aromatických látek. Při odpovídající redukci hroznů má víno typický tropický charakter s vůní manga, smetany, banánu, ananasu, žlutého melounu, někdy i medu až karamelu.


Rulandské šedé – Pinot gris – odrůda pocházi z Francie, vznikla patrně v Burgundsku jako pupenová mutace v rámci skupiny odrůd „Pinot“. Do Čech se dostala spolu „Rulandským modrým“ již ve 14. století. V Německu ji rozšiřoval obchodník Johan Seger Ruland ze Speyeru, který v roce 1711 našel několik keřů ve zpustlé zahradě ve Falci a odrůda tam i u nás v Česku nese jeho jméno. Toto označení je však nevhodné, neboť odrůda se u nás pěstovala dávno před narozením pana Rulanda. Vhodnější název je „Pinot gris“. Vyžaduje dobré polohy, extraktivní látky se tvoří zvláště v hlinitých půdách, nesnáší písčité a suché půdy. Poskytuje plná, hebká vína s vysokými extrakty, s pomerančovými tóny ve vůni spojené s dojmy medovosti. 


Ryzlink rýnský – odrůda pochází z Německa, pravděpodobně se jedná o křížence odrůdy „Heunisch“ a „Tramín“ z okolí horního toku Rýna. Na území naší republiky byl rozšířen řádem sv. Benedikta v 17. století. Název odrůdy v německém překladu znamená v českém jazyce „sprchávání“. Potřebuje ty nejlepší polohy na jižních svazích, na půdu má nízké nároky, ale nesnáší vyšší obsah vápna. Je považována za nejkvalitnější odrůdu severních vinařských oblastí. Víno dosahuje vynikající jakosti, pokud jsou hrozny sklizeny na konci října až začátkem listopadu, protože aromatické látky se vyvíjejí při střídání nízkých nočních teplot se slunečnými dny. Při dodržení uvedených postupů poskytuje dlouho doznívající víno s elegantní svěže zralou kyselinkou, ve vůni i chuti lze nalézt jablko, broskev, pomeranč, meruňku, ananas, med, mandle, marcipán, rozinky, minerály a lipový květ. Víno je vhodné k lehkým úpravám masa z drůbeže, k pstruhům a podobným rybám.


Sauvignon (Sauvignon blanc) – odrůda pochází z Francie, pravděpodobně vznikla křížením odrůd „Chenin blanc“ a „Tramín“. Pěstuje se ve většina vinařských zemí světa, ve Francii byla nazývána „Králem vín a vínem králů“. Vyžaduje velmi dobré polohy ve vyšších polohách svahů, chráněných proti mrazům. Vhodné jsou chudší půdy kamenité i písčité, ale ne příliš suché ani podmáčené. Patří mezi nejjakostnější vína v severních vinohradnických oblastech. Poskytuje plná vína s typickými broskvově muškátovými aromatickými látkami. V méně příznivých ročnících, při vyšších úrodách vznikají nežádoucí travnaté, kopřivové až paprikové tóny ve vůni i v chuti.


Tramín červený (Tramín) – původ není znám, patrně pochází z Rakouska nebo z Tyrol. Podle posledních výzkumů vznikla tato odrůda volným křížením révy lesní a pak se podílela na vzniku dalších klasických evropských odrůd. Je geneticky nejstarší u nás stále pěstovanou odrůdou révy vinné. Odrůda je velmi náročná na stanoviště, vyžaduje půdy úrodné, hluboké, záhřevné, bez vyššího obsahu vápna. Může se pěstovat pouze v nejteplejších polohách, je velmi náročná na zelené práce. Při dobře vyzrálých hroznech dává plné, kořenité víno s vůní připomínající čajovou růži, kterou doprovázejí další odstíny vůní, jako skořice, květy pomeranče, citrusové plody, čaj nebo zimolez s příznačnou bohatostí omamující vůně a kořenitosti. Víno mívá hustou až vysoce viskózní strukturu. Vína mají dlouhou dochuť, intenzivní barvu a neslouží k běžnému pití – vyžadují odpovídající rozpoložení mysli a dostatek času k vychutnání všech zážitků, které mohou přinést.

Cuvée Stará hora - specifická kupáž bílých odrůd, z viniční tratě Stará hora ze sklizně roku 2014. Základem je Ryzlink rýnský a dále v nevýznamném zastoupení (celkem méně než 10 %) všechny bílé odrůdy z tohoto vinohradu (Chardonnay, Sauvignon a Tramín).

Cuvée AUBÈRE, RESERVA - vzniká kupáží odrůd Chardonnay a Pinot Noir (Claret). Jedná se o přívlastková vína, která vždy zrají nejméně jeden rok v barrikových sudech z francouzského dubu Allier. Scelením vín uvedených odrůd dojde k významnému povýšení specifických vlastností každé z uvedených odrůd. Výsledné víno se vyznačuje jak výraznou vůní a chutí zeleného jablka, hrušky, akátu, citrusových plodů, broskve, manga, banánu, melounu, ananasu, smetany, medu, karamelu, lískového oříšku, tak i jemnými tóny ostružin, malin, jahod, černých třešní či brusinek. Zrání v sudech barrique víno doplní chutí i vůní vanilky, kokosu, sladkých taninů, karamelu, pražené kávy či čokolády. Vyrobena je vždy limitovaná šarže o počtu 777 lahví. Každá láhev má své jedinečné číslo. Vína jsou určena k dlouhodobé archivaci. 


Náš sortiment MODRÝCH ODRŮD:

Cabernet Sauvignon – pochází z Francie, je to pravděpodobný kříženec „Cabernet Franc“ X „Sauvignon“ („Cabernet Franc“ je křížencem lesní révy). Tato odrůda existovala patrně již v době římské. V polovině 16 století se o její rozšíření v Bordeaux zasloužil kardinál Richelieu. Vyžaduje nejlepší polohy v nejteplejších oblastech, upřednostňuje písčité a hlinitopísčité půdu, dobře snáší sucho, ale vyžaduje teplo. Pro pozdní zrání je určena do nejteplejších částí vinařské oblasti Morava. Víno obsahuje hodně červeného barviva a má výraznou odrůdovou chuť. Je vhodné ke zrání v sudech „barrique“. Odrůda poskytuje dlouho doznívající víno s elegantní černo-rybízovou chutí, s vůní tmavých třešní, ostružin, tabáku až zelené papriky, oliv, cedrového dřeva, marmelády, hořké čokolády, eukalyptu až mentolu, s tmavě granátovou barvou až s modrým zábleskem. Víno je vhodné zejména k masitým jídlům, jehněčí pečení, biftekům i ke krůtímu masu nebo k úpravě jídel s kořenitými omáčkami.


Merlot – pochází z Francie, přesné křížení není známo. Název pochází z francouzského „kos“ – neboť tito ptáci ji zde velmi vyhledávají – ve Francii je rannou odrůdou a jejich prvním krmivem. Genetický původ poukazuje na křížení s ‚Cabernetem‘. Vína jsou rubínové až tmavě granátové barvy v závislosti na velikosti sklizně, vůně přezrálého černého rybízu až josty. Ve vůni a chuti lze hledat černé třešně, švestky, kompot, fíky, růže až tabák, lanýže, kávu, čokoládu nebo i hutné ovocné koláče. Vína se dají pít samostatná, bez doprovodu jídel. Podávají se k různým jemným paštikám, k srnčímu nebo jelenímu ragů, k telecím ledvinkám, k pokrmům s výraznou chutí rajčat, k pokrmům z pernaté zvěře nebo k ementálový sýrům.


Rulandské modré (Pinot noir) – pochází z Francie, z Burgundska, pravděpodobně kříženec odrůd „Mlynářka“ a „Tramín“ nebo pupenová mutace v rámci skupin odrůd „Pinot“. Odrůda má vysoké požadavky na polohu – vyžaduje teplé, štěrkopískové, kypré půdy. Je to jedna z nejlepších moštových odrůd severních vinařských oblastí. Vyrábí se z ní vína nejen červená, ale i růžová nebo klarety. Poskytuje plné jakostní víno, v mládí ostružinové chuti, v plné zralosti sametové, kořenité s hořkomandlovou příchutí. Barva bývá světlejší, bledě rubínová až cihlově červená, zejména u starších vín, s nazlátlým okrajem. Ve vůni a chuti můžeme hledat ostružiny, maliny, jahody, černé třešně, brusinky, ve velmi vyzrálých ročnících až kůži, kouř hořícího čerstvého dřeva, tlející listí, sušené švestky, povidla, hořké mandle až hořkou čokoládu. Vína se podávají v širokých pohárech, aby se hladina vína mohla dobře provzdušnit. Podávají se bez pokrmů, jen k tichému obdivu jejich vůní a skladby a k meditování s přáteli. Při stolování se předkládají k pečeným masům, k jemným úpravám zvěřiny a jiných tmavých mas, k pernaté zvěři, nadívané drůbeži a doporučují se rovněž k pokrmům z hub a k mnoha druhům sýrů. Jsou skvělá také k delšímu posezení s malým zákuskem. Pěstujeme klon číslo "777" který patří snad k nejlepším dvěma na celém světě. 


Cabernet Moravia – je mladá moravská odrůda, vyšlechtil ji Lubomír Glos v roce 1975, člen sdružení vinařů Collegium Vinitorum z Moravské Nové Vsi. Jedná se o křížence odrůd „Zweigeltrebe“ a „Cabernet Franc“ („Cabernet Franc“ je křížencem lesní révy). První úrodu šlechtitel sklidil v roce 1979, díky vlastnostem vybral semenáč M-43, který v roce 1980 poskytl hrozny pro první víno. Odrůda byla uznána a zapsána do Státní odrůdové knihy až v roce 2001 (po 26 letech od zahájení šlechtitelských prací). Vyžaduje velmi teplé polohy, na půdu nemá zvláštní požadavky, lépe jí vyhovují chudší a sušší stanoviště. Výnos je vysoký, pravidelný, je to plodná, pozdní odrůda, poskytující víno vyšší barevné intenzity a vyššího, jemně kabernetového  aroma. Vína s přívlastkem dává pouze z těch nejlepších stanovišť, při významné redukci hroznů. Odrůda poskytuje dlouho doznívající víno s tmavě granátovou barvou, jemnými kabernetovými tóny, s hebkými dobře strukturovanými tříslovinami, s vůní a chutí černého rybízu a s širokou škálou sladkých taninů. Víno je vhodné k masitým jídlům s kořeněnými omáčkami a k tučným sýrům.

Zweigeltrebe – pochází z Rakouska, vznikl křížením odrůd „Svatovavřinecké“ X „Frankovka“. Odrůdu vyšlechtil ředitel vinařské školy v Klosterneuburgu Dr. Fritz Zweigelt v roce 1922. O její rozšíření se po II. Světové válce zasloužil Dr. Lenz Moser. Nemá zvláštní nároky na polohu ani na půdu, snáší i vyšší obsah vápna. Je oblíbenou odrůdou pro pěstování v severních vinařských oblastech. Poskytuj víno velmi dobré kvality, při dodržení pěstitelských a technologických postupů poskytuje dlouho doznívající víno s elegantní ovocně-kořenitou chutí, zejména po ostružinách, višních až višňovém kompotu, při barrikovém zrání pak podtržené vhodným toastováním dřeva sudu. Víno je vhodné zejména k těstovinám, k masitým pokrmům, vydatným sýrům.

Cuvée LUEUR ROUGE, RESERVA  známkové víno zniká kupáží odrůd Merlot a Cabernetů. Jedná se o vysoce přívlastková vína, která vždy zrají 2 roky v barrikových sudech z francouzského dubu Allier. Scelením vín uvedených odrůd dojde k maximálnímu využití specifických vlastností každé odrůdy. Výsledné víno se vyznačuje jak výraznou, černorybízovou chutí s vůní ostružin až marmelády, tak i jemnými kabernetovými tóny s dobře strukturovanými tříslovinami. Dvouleté zrání v sudech barrique víno doplní chutí i vůní vanilky, kokosu, sladkých taninů, karamelu, pražené kávy či čokolády. Vyrobena je vždy limitovaná šarže o počtu 777 lahví. Vína jsou určena k dlouhodobé archivaci.

Poslední aktualizace 12. 8. 2017

 

 

 

Poslední aktualizace
12. 8. 2017